My,
lidé, jsme se naučili vyvářet si neustále iluze o sobě i světě kolem nás. O
tom, jak by co mělo nebo nemělo být a je pro nás těžké přijmout, když se naše
iluze nevyplní.
Básník
Christian Morgensen zastává názor, že deprese nás očišťuje od iluzí, které
deformují naše sebepojetí. Deprese je podle něho kniha, kterou můžeme číst sami
o sobě. Proto je dobré se ptát, co nám nemoc chce říct, na co nás chce
upozornit. Čeho jsme si v životě nevšimli, čeho jsme si naložili moc?
Co
je to iluze? Je to něco, co se zrodilo v naší mysli, v naší bohaté
fantazii, která je ovšem často slepá. Myslíme si, že o někom, něčem, víme
přesně jak to je, ale ono nevíme nic, vidíme jen vnější obraz dané skutečnosti.
Máme sklony vytvářet si domněnky, iluze o sobě i světě kolem nás.
Jaké
iluze jsou na dně našeho smutku, v jeho základu? Někde uvnitř chceme mít
neustálou pozornost, být jejím středem chceme, aby nás měli všichni rádi. Ale
to není často reálné či realizovatelné. V depresi je naše duše ,,mrtvá“ a
slzami zármutku se probouzí k životu. Pláč se sám dostaví, až to bude
možné a duši tak vzkřísí.
Jaké
jsou dvě základní iluze vlastní lidem? První iluzí je pocit vlastní důležitosti
a druhou iluzí je náš sebeklam. Jsme přesvědčeni, že za naše štěstí jsou
zodpovědní druzí a zároveň věříme, že můžeme ostatní změnit. V této iluzi
nevnímáme druhé lidi takové, jací jsou, neceníme si jich, bereme je jako
objekty, jejichž úkolem je sloužit našim potřebám.
Základní
lidské iluze jsou:
Byl
bych šťastný, kdybych : byl bohatýbyl slavný
našel tu pravou/vého pro společný život
měl víc přátel
byl hezčí a přitažlivější pro ostatní
neměl žádný tělesný nedostatek
nepřišel o někoho blízkého
byl svět lepší
Většinu
byl bych, jsme ve svém životě schopni ovlivnit, ale raději v tom vidíme
nějakou překážku, kterou nám naše lenost nedovolí překonat.
Iluze
nás brzdí v našem plnohodnotném životě, ale zodpovědnost za to, že nás
brzdí, si nese každý sám.
A
jaké iluze máte o svém životě Vy?
Komentáře
Okomentovat