![]() |
Tvář strachu |
Věc,
která lidstvo děsí od nepaměti, je strach. Strach v lidech vyvolává 2
základní reakce. Útok, nebo útěk.
Varianta,
kterou si vybereme, záleží na naší povaze, zkušenostech i na tom, jakou
variantu volíme raději. V obojím nám pomáhá adrenalin, nabudit a vytvořit
dostatek sil ke zvolené variantě.
Dnes
již samozřejmě řešíme jiné problémy, neútočí na nás šavlozubý tygr ani jiný
predátor. Nejčastěji
na nás útočí nejhorší a nejobávanější tvor na Světě, totiž jiný člověk. Bohužel
v okamžiku střetu jsme nuceni volit, zda zaútočíme (třeba slovně), nebo
ustoupíme. Mnoho lidí ustupuje ve svém životě tak dlouho, až už nemá kam
ustupovat, je zahnán do kouta. A v koutě se buďto sesype, nebo zaútočí.
I
když volíme ústup, následně potřebujeme vzniklý přetlak v nás ventilovat.
To proběhne tak, že zaútočíme my na někoho slabšího, než jsme, nebo utečeme.
Utečeme
do svého nitra, trápíme se, vše dokola rozebíráme a analyzujeme – začneme živit
strach. Ten uneseme pouze do určité míry a následně ho potřebujeme ze sebe
dostat, někdo skrze sport, vztek, slzy, skrze nadávání, sport, skrze útok na
někoho, nebo sami na sebe. Na sebe útočíme prostřednictvím alkoholu, drog,
cigaret, návykových látek, prostřednictvím sportu až do extrémního vyčerpání,
nebo prostřednictvím sebepoškozování.
Druhou
možností je, že se snažíme utéct sami před sebou, K tomu používáme stejné
prostředky jako k útoku na sebe, nebo prostřednictvím depersonalizace.
To,
co nás stresuje, v nás vyvolává strach, strach nám pomáhá tvořit si černé
scénáře, ty podporují dále strach. Jsme v bludném kruhu. A když se se
strachem snažíme bojovat, pouze ho podporujeme, posilujeme ho, dáváme mu ještě
větší moc nad sebou, posilujeme jeho energii.
Jak
z toho tedy ven? Co dělat se strachem? Nejlepší je s ním nebojovat,
ale zároveň mu nepodléhat, prostě ho ignorovat. Když mu nebudeme dávat živnou
energii, postupně zeslábne, až zmizí. I strach pro svůj život potřebujeme
prožít, je normální součástí života, která nás varuje, ale také nás dokáže
brzdit až příliš. Nechme ho tedy pouze jako varovný signál, najděte si vlastní
způsob, jak ho překonat. Můžete tancovat, zpívat, poslouchat hudbu, zakřičet si
do větru, bušit do polštáře, zkusit něco nového. Překonávejte své limity.
A co tedy strach a deprese?
Deprese je kombinací špatné chemie mozku a strachu, kterému dáváme větší význam,
než ve skutečnosti má. S chemií nám pomohou lékaři, ale se strachem se v konečném
důsledku musíme popasovat sami. Může nás nasměrovat dobrý terapeut, ale tu hlavní
práci, nejtěžší, musíme udělat sami v sobě. Musíme změnit své vnímání, sebe.
Tak přeji dostatek odvahy, a do toho.
Komentáře
Okomentovat