Následkem svých psychických problémů a depresí, jsem začala užívat
antidepresiva. A co se mnou udělali? Pomalu a nepozorovaně, mně uzavřely do
šedé bubliny, která mě oddělila na 3 roky od prožívání emocí negativních,
bohužel i těch pozitivních. Vše v bublině bylo šedé, nedovolila proniknout
dovnitř barvám života, nedovolila jim ani dostat se z bubliny ven. Udělali ze
mě pouhého robota, co nějak zajišťuje to nejnutnější k zachování fyzické
existence. Zmizela přítomnost i budoucnost, byla jen minulost. Nepřekročitelná.
Vše přítomné mi bylo jedno, minulé bylo zavřené v bublině a budoucnost
neexistovala. Moje duše, vnímání, bylo uvedeno do stavu srovnatelného s
bezvědomím.
A co na to lékaři, když mi bylo ještě hůř? Ty měli na vše stejné řešení.
Neustálé zvyšování dávek antidepresiv. Ano, zajistily tím přežití těla, ale duše
zůstávala na druhé koleji, tak nějak mimo. A při poslední hospitalizaci na PSO,
po radě primáře spáchat sebevraždu, protože prý je v mém životě tolik problémů,
že se jinak vyřešit nedají, se něco uvnitř změnilo. Všechny léky přistály obloukem
v odpadkovém koši a začala jsem hledat jinou cestu. Přibližně 2 týdny
protestovalo moje tělo proti vysazení léků abstinenčními projevy.
Šedá bublina praskla.
Mohla jsem začít hledat cestu k budoucnosti. Ta cesta existuje. Antidepresiva
mohou být berličkou, která nám s touto cestou pomůže, ale můžou být také
provazem, který nám na té cestě sváže nohy. Je na každém, kam až jejich moc
nechá zajít.
Vysazení léků takovéto povahy může být životu nebezpečné. Před začátkem
užívání antidepresiv doporučuji zvážit všechny pro i proti. Jsou totiž následky
dlouhodobého užívání těchto léků, o kterých vám žádný lékař pravděpodobně
neřekne. Z krátkodobého hlediska umí pomoci, z dlouhodobého hlediska mohou mít
opačný následek.
Pozor, nepovažujte prosím
tento článek jako návod k úplnému zahození léků. Před vysazením jakýchkoliv
léků se poraďte s lékařem, kterému důvěřujete.
Komentáře
Okomentovat